Žák stručně uvede jeden obecný příklad společenského nebo ekologického problému.

Žák popíše konkrétní společenský nebo ekologický problém ze svého okolí.

Žák samostatně uvede více konkrétních problémů z prostředí školy či obce.

Žák vysvětlí souvislosti a důsledky konkrétních ekologických problémů, které zaznamenal ve svém okolí.

Žák jen obtížně hledá souvislosti mezi neekologickým chováním a jeho následky.

Žák částečně chápe, že některé činnosti škodí lidem nebo přírodě.

Žák popíše, co se stane, pokud se problém neřeší (např. více odpadků, ohrožené druhy zvířat apod.).

Žák aktivně hledá způsoby, jak by mohl lidem a přírodě sám pomoci.

Žák se do pomoci lidem či přírodě zapojí jen na pokyn vyučujícího.

Žák projeví ochotu pomoci nebo respekt k druhým, ale nevyvozuje z toho žádné důsledky.

Žák spontánně (nahodile) pomáhá druhým nebo se stará o přírodu.

Žák iniciuje konkrétní kroky, jak situaci životního prostředí zlepšit, a motivuje k tomu i ostatní.

Žák vysloví nějakou obecnou frázi (např. „Bůh chce, abychom byli hodní“) bez dalších souvislostí.

Žák vyjádří, že křesťané mají pomáhat lidem a přírodě, ale sám aktivně nepomáhá.

Žák propojí konkrétní biblický příběh s péčí o lidi nebo přírodu.

Žák tvořivě aplikuje poselství evangelia na konkrétní chování ve svém životě.

Žák reaguje stručně a bez příkladů.

Žák uvede jednoduchý příklad z vlastní zkušenosti.

Žák reflektuje, co se naučil v hodinách náboženství v oblasti péče o přírodu.

Žák vyjadřuje své postoje k ochraně přírody tvořivě (příběh, obrázek, dramatizace apod.).