Rámec pro náboženskou výchovu a katechezi

Rozlišujeme mezi výukou náboženství a katechezí. Vzájemně se odlišují, ale také doplňují. Vycházíme přitom z nejnovějšího Direktoria pro katechezi (313). Rozlišujeme, aby ani výuka náboženství, ani katecheze neztratily svou identitu. Jaká je to identita?

Katecheze podněcuje osobní přilnutí ke Kristu a zralost křesťanského života.

Co to znamená? Chceme, aby žáci a děti získávali kompetence.

Kompetence je složitým souborem znalostí, dovedností a postojů, které tomu, kdo si je osvojil, umožňují úspěšně zvládnout úkoly a situace, do kterých se dostává ve studiu, v práci i v osobním životě.

Tedy nejen znát, ale i umět aplikovat, vědět pro co se rozhoduji, jaký jsem a kde směřuji… a nejen to.

Chceme přitom držet krok se strategiemi vzdělávání v základním školství. Je to možné? 


„aby vyučování katolického náboženství, coby školního předmětu, představovalo stejné nároky na systematičnost a exaktnost jako jiné předměty, protože zvláště v prostředí školy je improvizace škodlivá a je třeba ji odmítnout.“

Proto přijímáme kompetenční model vzdělávání a aplikujeme jej do oblasti náboženské výchovy a katecheze.

Kompetence pro náboženskou výchovu, kompetence pro katechezi aneb k čemu vedeme vzdělávané a proč?

Kompetence ve výuce náboženství chápeme jako funkční propojení znalostí, dovedností a postojů, které se nabývají v dialogu s obsahem a formami křesťanské víry, a které tomu, kdo si je osvojil, umožňují v současném pluralitním světě orientovat se a jednat podle křesťanských hodnot (výuka náboženství) slavit a žít křesťanskou víru ve společenství církve a svědčit o ní (katecheze).

O jaké kompetence v konkrétní oblasti se jedná, najdete v následující tabulce.